Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Fenomén Airbnb jako determinant proměn prostorových vzorců cestovního ruchu v Praze ve srovnání s Vídní a Berlínem
Šavrdová, Judita ; Marianovská, Veronika (vedoucí práce) ; Špačková, Petra (oponent)
Tato práce se zabývá fenoménem Airbnb a jeho vlivem na proměnu prostorových vzorců cestovního ruchu v Praze. Airbnb v posledních letech dynamicky roste a je koncentrováno převážně v centrech měst, což může mít četné negativní dopady. Přesto se dopadům Airbnb v Praze nevěnuje mnoho prací. Cílem této práce je zjistit, jak Airbnb iniciuje proměnu prostorových vzorců cestovního ruchu v Praze ve srovnání s Vídní a Berlínem. Práce zkoumá prostorové rozmístění Airbnb vzhledem k hotelům a dalším zařízením. K tomu je využita kvantitativní analýza sekundárních dat poskytovaných nezávislým serverem Inside Airbnb a dat z národních či městských statistických úřadů. Ve všech třech městech se Airbnb koncentruje převážně v centru, v Praze je to patrné nejvíce. V Praze je Airbnb také nejvíce komercializováno, a to především v centru. Ve srovnání s Vídní a Berlínem nebyly v Praze pozorovány významné změny prostorových vzorců cestovního ruchu.
Analýza využitelnosti bike-sharingu v hlavním městě Praha
Steinbachová, Dominika ; Louda, Jiří (vedoucí práce) ; Sunega, Petr (oponent)
Cílem této práce je analýza bike-sharingu v Praze, zejména jeho využitelnosti a budoucího potenciálu. Práce odpovídá na otázky, zda může bike-sharing v Praze vůbec fungovat a pokud ano, zda může přispět k řešení problematické dopravní situace v Praze. V teoretické části práce jsou nejprve popsány koncepty ekonomických teorií, které s konceptem bike-sharingu úzce souvisí. Dále práce charakterizuje oblast ekonomiky spoluspotřebitelství, sdílené spotřeby a model ekonomiky sdílení. Jsou představeny definice základních pojmů a principů, na kterých je ekonomika spoluspotřebitelství založena. V úvodu praktické části je provedeno srovnání vybraných měst z celého světa, ve kterých je provozován bike-sharing. Jednotlivá města jsou porovnávána na základě shromážděných statistických dat a pomocí modelu analýzy obalů dat. V rámci analýzy potenciálu bike-sharingu v Praze je provedeno kvantitativní porovnání alternativních možností dopravy -- kolo, auto a MHD. Pomocí shromážděných dat a několika stanovených hypotéz jsou porovnány doby jízd jednotlivých dopravních alternativ a také jejich rozptyly, které mohou hrát značnou roli při výběru optimálního způsobu dopravy. Výstupy těchto analýz jsou vhodně konfrontovány s ekonomickými náklady na jednotlivé alternativy a výsledkem je komplexní náhled na problematiku volby způsobu dopravy. Z analýz vyplývá, že bike-sharing může být výhodnější než MHD za splnění určitých podmínek. Z analýz však vyplývá, že nelze očekávat takový rozmach bike-sharingu v Praze, jaký v posledních letech vidíme v některých světových městech. Lze však předpokládat, že kdyby Rekola, či některý nový projekt minimalizoval současné slabé stránky, může se i bike-sharing v Praze dočkat značné obliby a nárůstu. Ohledně potenciálu bike-sharingu při pomoci s řešením dopravního vytížení v Praze nelze očekávat téměř žádný efekt. I ve městech, kde je bike-sharing plně rozvinut tvoří řádově maximálně malé jednotky procent dopravního mixu a jeho vliv v Praze tedy zřejmě nikdy nebude znatelný.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.